Jak postupně zavádět první příkrmy do jídelníčku kojence

3. 3. 2022 · 6 minut čtení

 

Kdy přesně má přijít úplně první lžička mimo mateřské či kojenecké mléko? Co by tato lžička měla obsahovat a proč? A jak celý proces začleňování nemléčné stravy vlastně funguje a proč je dobré znát teorii imunologického okna, to je téma následujícího článku.



Období mezi 4. a 6. měsícem života je podle odborníků optimální pro setkání s tzv. potravinovými antigeny.

Imunologické okno: plné kojení + ochutnávky

Sotva čtyři ukončené měsíce po porodu a už je čas na první lžičku. To je tedy rychlost! V minulosti byly děti kojeny dlouho, proč je nyní doporučováno začínat s příkrmy tak brzy?

Termínem „imunologické okno“ se označuje zvláštní období mezi 4. a 6. měsícem života, kdy je dle odborníků optimální a jedinečná doba pro setkání se s tzv. potravinovými antigeny. Laicky řečeno, zavedení příkrmů ve zmiňovaném věku je z pohledu pediatrických výzkumů ideální čas, aby se snížilo riziko vzniku alergií. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že zavedení příkrmů není bohužel jediným faktorem rozhodujícím o tom, zda dítě v budoucnu bude nebo nebude mít potravinové či jiné alergické reakce. 

Předem je třeba uvést, že se nejedná o plnohodnotné nahrazení dávky mateřského mléka a první lžičky by v tomto období měly skutečně mít charakter ochutnávky. Optimální dobu pro první lžičky nemléčných příkrmů vždy konzultujte s ošetřujícím pediatrem dítěte, který jej zná a dovede nejlépe posoudit jeho zralost.


Jak postupovat?

  • Do ukončeného 4. měsíce by dítě mělo být pouze kojeno.
  • Mezi 4. a 6. měsícem je u zdravého prospívajícího kojence doporučováno stále ještě výlučné kojení čili žádný příkrm by neměl plně nahradit jednu dávku mléka, ať už mateřského, nebo umělého kojeneckého.
  • Příkrmy mezi 4. a 6. měsícem věku by tak měly mít pouze ochutnávací charakter, jen několik lžiček a dokrmení mléčnou stravou.
  • V pátém měsíci věku dítěte se otevírá tzv. imunologické okno. To znamená, že organismus malého človíčka obvykle reaguje méně prudce na nové, zatím neznámé látky.

Proč doplňovat příkrmy při kojení

Postupné zavádění příkrmů je důležité nejenom z pohledu budování imunity a prevence alergií, ale také jako akcelerátor psychomotorických schopností dítěte. Navíc dítě kolem půl roku věku už má větší nároky, např. na množství železa a zinku, které samotné mateřské mléko již plně nepokryje.

Zdravé prospívající děti už po ukončeném 4. měsíci věku zvládnou krmení (byť třeba ne napoprvé), dovedou si poradit s ne zcela tekutou stravou, s krmením lžičkou v poloze v pololeže (později vsedě). Pro dítě to představuje další soubor činností a dovedností, které díky krmení dokáže, a jeho trávicí trakt se dále formuje tak, aby jednou mohl přejít na rodinnou stravu.

Naprostá absence příkrmů není pro dítě starší půl roku vhodná. Jakkoliv je mateřské mléko pro dítě nejlepší možnou výživou, dítě starší půl roku už potřebuje další živiny, aby mohlo správně růst a vyvíjet se. Kojení samozřejmě ještě několik měsíců jídelníčku dítěte dominuje, ale už by nikdy nemělo být jediným zdrojem výživy. Dítě kolem půl roku věku má větší nároky např. na množství železa a zinku, které samotné mateřské mléko v této fázi již plně nepokrývá. Ovšem kojení, jako přídatný zdroj mléčné stravy, může být zachováno až do dvou let věku dítěte, klidně déle. Velmi také záleží na kulturních zvyklostech či nastavení v rodině. Po ukončení kojení by však vždy mělo dvě denní dávky nahradit pokračovací kojenecké mléko.


První příkrmy se doporučují zavádět po dosažení 4. měsíce věku dítěte, ideální je začít s mrkví.
Rychlý a zároveň zdravý způsob, uchovávající veškeré vitamíny a minerály, je vaření mrkve v páře.

Jak sestavit jídelníček pro kojence

Prvním chodem, který by měl začít postupně nahrazovat mléčnou výživu, by měl být oběd. Aby si dítě postupně zvykalo na to, že to je největší jídlo dne.

Ideálním kandidátem na první lžičku je mrkev. Vařená a rozmixovaná mrkev bez dalších příměsí obsahuje následující živiny/výhody:

  • Vitaminy A (beta-karoten), B, C, D, E, G a K
  • Minerální látky sodík, draslík, vápník, selen, křemík, síra, fosfor a železo
  • Optimální množství vlákniny
  • Dobrá stravitelnost pro (v tuto chvíli) nezralou střevní mikroflóru
  • Má přirozeně sladkou chuť

Den, dva po první lžičce pečlivě pozorujte reakce dítěte, zda se neobjevila vyrážka, průjem nebo intenzivní zvracení. Pokud se vyskytne, konzultujte nález s pediatrem a společně zvažte další postup. Pokud se reakce neobjeví, pokračujte zvolna v zavádění dalších příkrmů. 


Další zeleninové příkrmy 

S dalšími příkrmy nemusíte spěchat a nemusí být každý den nová chuť. Vyzkoušejte nový druh zeleniny, nabízejte jej den, dva či tři, pozorujte projevy a teprve pak přidávejte další. Po vyzkoušení mrkve můžete vyzkoušet například:

  • Dýni
  • Brambory
  • Batáty
  • Zelený hrášek
  • Brokolici

Až samostatně vyzkoušíte základní zeleninové příkrmy, můžete začít s kombinacemi, třeba brambor s mrkví atd. Kolem 6. měsíce pak můžete přidávat první živočišnou bílkovinu, tedy maso:

  • čerstvé libové maso
  • adekvátně tepelně upravené
  • rozmixované do hladka
  • bez soli

Nebojte se zařadit všechny druhy mas od ryb přes drůbež a králíka až po červené maso vepřové a hovězí. Až po přidání masozeleninových příkrmů postupně zavádějte také ovocné přesnídávky. Jejich nástup je dobré neuspěchat! Sladká chuť ovoce je totiž lepší než chuť zeleniny a dítě by mohlo odmítat masozeleninové příkrmy a vyžadovat pouze přesnídávky, ačkoliv i tady platí, že každé dítě je jiné a jsou i děti, které ovocné přesnídávky nevyhledávají. Se sladkou chutí je lepší počkat a nenabízet ji hned na úvod. Po sladkém jablíčku s banánem by brambor s dýní nemusel uspět.



    Konzultace s pediatrem je nezbytná

    Všechny výše uvedené informace jsou pouze orientační a řiďte se doporučením ošetřujícího pediatra vašeho děťátka. Jen on totiž má kompletní zdravotní dokumentaci dítěte, zná jeho anamnézu, zdravotní stav a další okolnosti. Také pediatr je první osoba, která by měla vědět o případných nezvyklých reakcích na jednotlivé potraviny a měl by navrhnout další postup.


    Články k tématu Jak postupně zavádět první příkrmy do jídelníčku kojence

    • Těhotenská cukrovka

      Těhotenská cukrovka

      · 4 minuty čtení
      Nepříjemný test po 24. týdnu těhotenství a spousta mýtů kolem, to je těhotenská cukrovka. Co přesně ji způsobuje, jaké k ní máte předpoklady a jak vám může změnit těhotenství, se dozvíte v novém článku. 
    • Přehledné informace k očkování dětí

      Přehledné informace k očkování dětí

      · 7 minut čtení
      Která očkování jsou u dětí povinná a která si můžete zvolit? Kdy očkování začíná, co je potřeba vědět předem a na co se připravit po očkování? Přehledné informace o očkování dětí včetně očkovací tabulky vám přinášíme v našem článku.
    • Mastitida neboli zánět mléčných žláz

      Mastitida neboli zánět mléčných žláz

      · 6 minut čtení
      Bolavá prsa a horečky. Zánět mléčných žláz je onemocnění, které může při neléčení znemožnit další kojení dítěte a v extrémních případech končí na operačním sále. Proč a jak zánět v prsu vzniká , jak se mu dá předcházet, jak jej rozpoznat a jak ho řešit, píše Dr. Max BABY.