Bylinky, které mohou přispívat k léčbě cukrovky

Ačkoliv je cukrovka často označována za epidemii moderní doby, její výskyt byl popisován už ve starověku.

V mírnění diabetických příznaků se za více než 3000 let uplatnilo mnoha různých rostlin a v nich obsažené látky se staly předlohou pro syntézu některých antidiabetických léčiv. Například galegin z jestřabiny lékařské byl vzorem pro dnes nejpoužívanější lék metformin, podobně moralin z morušovníku bílého byl předlohou pro inhibitor α-glukosidázy miglitol. Nejde pouze o příznivý účinek těchto tzv. sekundárních metabolitů, významné je množství vitaminů a minerálů v těchto rostlinách.

diabetes a bylinky

Mechanismy antidiabetického působení rostlinných látek jsou různorodé. Některé stimulují vyplavování inzulinu, jiné snižují aktivitu enzymu α-glukosidázy a zpomalují tím vstřebávání sacharidů z tenkého střeva. Další látky snižují inzulinovou rezistenci či ochraňují před poškozením beta-buňky pankreatu zodpovědné za uvolňování inzulinu do krve. Příznivé jsou i další účinky bylinek (antioxidační, protizánětlivé, působení na lipidy v těle nebo krevní tlak). Zatímco některé účinky byly ověřeny klinickými studiemi, u jiných látek se při používání vychází z tradice.

Přestože dnes máme k dispozici celou řadu léčiv, uchovávají si léčivé rostliny svůj význam. Jsou dostupné v léčivých přípravcích (např. čajová směs Diabetan), ještě častěji jsou to doplňky stravy. Je možné vybírat z bylinných čajů a tinktur na cukrovku, tablet nebo tobolek se suchými extrakty. V každém případě platí, že fytoterapií v současnosti nelze nahradit užívání inzulinu ani antidiabetických léků v tabletách. Přírodní přípravky jsou však vhodné u prediabetických stavů, kdy mohou významně oddálit nutnost nasazení farmakoterapie, nebo jsou výborným doplněním antidiabetické léčby.

Využívané bylinky

  • V našich podmínkách se používají fazol, jestřabina, borůvka, pampeliška, šalvěj, lékořice, fenykl, pískavice řecké seno, česnek, čekanka, truskavec, ostružina či lopuch. Typicky ve formě bylinných odvarů, ať už jednodruhových, nebo směsí, které vhodně doplňují pitný režim diabetika. Většina z nich neinteraguje s antidiabetickou léčbou, a jsou tedy vhodné pro většinu diabetiků.
  • Z exotičtějších rostlin jsou rozšířené gymnema lesní (gurmar), morušovník bílý (https://www.drmax.cz/max-glucea a https://www.drmax.cz/gurmar-50-kapsli) gynostema pětilistá, ženšen pravý, momordika, amalaki neboli smuteň, chebule srdčitá, ostropestřec, černucha setá, zázvor, skořicovník, nopal nebo aloe vera.
  • Využívají se i některé řasy (chlorela, spirulina) a houby (lesklokorka lesklá, houževnatec jedlý nebo hnojník obecný).

Pokud se diabetik rozhodne využívat přírodní přípravky, měl by se předem poradit s lékařem nebo lékárníkem a řídit se doporučeními uvedenými na konkrétních přípravcích. Zlehčovat jejich působení tvrzením, že se jedná „jen o bylinky“, není na místě. Nevhodně zvolená kombinace přípravků může vyústit až v nepříjemné rozkolísání hladiny glykémie. Velká obezřetnost je nezbytná při výběru bylinek na těhotenskou cukrovku.

Přírodní sladidla

Při diabetu se používají také rostliny, které jsou zdrojem přírodních sladidel. V posledních letech jsou velmi populární glykosidy izolované ze stévie sladké. Fungují jako nekalorická sladidla, navíc byl u nich některými studiemi prokázán i antidiabetický efekt2 v podobě stimulace produkce inzulinu i zvýšení citlivosti inzulinových receptorů. K dalším, zatím méně známým přírodním sladidlům patří sirup z jakony, rostliny pocházející z Jižní Ameriky. Obsahuje fruktooligosacharidy, které slouží jako potrava pro střevní mikroflóru, působí proti zácpě díky vysokému obsahu rozpustné vlákniny a mohou příznivě ovlivňovat tělesnou hmotnost. Z jihovýchodní Asie pochází Buddhovo nebo také mnišské ovoce, jehož extrakt plní roli nekalorického sladidla. Navíc obsahuje antioxidačně působící mogrosidy, u kterých studie3 prokázaly, že pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi a působí protizánětlivě.

Výhodou přírodních preparátů je, že se na antidiabetickém účinku podílí více látek, a není výjimkou, že vykazují příznivé účinky i na jiné funkční systémy (např. na krevní tlak). To je výhodné zejména u diabetiků 2. typu, u kterých je souběh dalších onemocnění častý. Přírodní přípravky tak mohou vhodně doplnit konvenční antidiabetickou léčbu. Jen je nutné mít na zřeteli, že přírodní přípravky nejsou bez rizika, a proto je vhodné se o jejich užívání předem poradit lékařem nebo lékárníkem.

 
Zdroje:
1Gaytán Martínez LA, Sánchez-Ruiz LA, Zuñiga LY, González-Ortiz M, Martínez-Abundis E. Effect of Gymnema sylvestre Administration on Glycemic Control, Insulin Secretion, and Insulin Sensitivity in Patients with Impaired Glucose Tolerance. J Med Food. 2021 Jan;24(1):28-32.
Thaipitakwong T, Supasyndh O, Rasmi Y, Aramwit P. A randomized controlled study of dose-finding, efficacy, and safety of mulberry leaves on glycemic profiles in obese persons with borderline diabetes. Complement Ther Med. 2020 Mar;49:102292.
Najdi RA, Hagras MM, Kamel FO, Magadmi RM. A randomized controlled clinical trial evaluating the effect of Trigonella foenum-graecum (fenugreek) versus glibenclamide in patients with diabetes. Afr Health Sci. 2019 Mar;19(1):1594-1601.
Governa P, Baini G, Borgonetti V, et al. Phytotherapy in the Management of Diabetes: A Review. Molecules. 2018;23(1):105. 
2Gregersen S, Jeppesen PB, Holst JJ, Hermansen K. Antihyperglycemic effects of stevioside in type 2 diabetic subjects. Metabolism. 2004 Jan;53(1):73-6.
Peteliuk V, Rybchuk L, Bayliak M, Storey KB, Lushchak O. Natural sweetener Stevia rebaudiana: Functionalities, health benefits and potential risks. EXCLI J. 2021 Sep 22;20:1412-1430.
Farhat G, Berset V, Moore L. Effects of Stevia Extract on Postprandial Glucose Response, Satiety and Energy Intake: A Three-Arm Crossover Trial. Nutrients. 2019 Dec 12;11(12):3036.
3Li H, Li R, Jiang W, Zhou L. Research progress of pharmacological effects of Siraitia grosvenorii extract. J Pharm Pharmacol. 2021 Oct 27:rgab150.
Shivani, Thakur BK, Mallikarjun CP, Mahajan M, Kapoor P, Malhotra J, Dhiman R, Kumar D, Pal PK, Kumar S. Introduction, adaptation and characterization of monk fruit (Siraitia grosvenorii): a non-caloric new natural sweetener. Sci Rep. 2021 Mar 18;11(1):6205. 

 

 

 

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY

Sledujte nás na facebooku