Novinky v léčbě diabetu

V posledních 100 letech prošla léčba diabetu dramatickým rozvojem.

Život pacientů se několikanásobně prodloužil. I když diabetici musejí užívat léky, dodržovat režimová opatření a pravidelně kontrolovat hladinu krevního cukru, při respektování léčebných doporučení mohou v dnešní době vést téměř plnohodnotný život. S prohlubujícími se znalostmi o fungování regulace hladiny cukru v těle se rozšiřují možnosti, na jaké struktury cílit nová léčiva, která by se mohla využít při špatně kontrolovatelném diabetu. Trendy současné léčby lze rozdělit do několika proudů. Cílem všech je poskytnout pacientovi co největší komfort při zachování maximální účinnosti a bezpečnosti léčby.

INDIVIDUALIZOVANÁ LÉČBA

Tento termín označuje snahu celé současné moderní medicíny, kterou je „ušití terapie na míru“ konkrétnímu pacientovi. Cílem je zohlednit všechny přidružené nemoci či komplikace daného pacienta a léčit je najednou. V praxi to znamená, že se hledá ideální kombinace léčiv, která léčí nejen samotný diabetes, ale zároveň i případnou obezitu, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol.

OMEZENÍ VPICHŮ

Pro dosažení maximálního komfortu při léčbě diabetu je trendem minimalizovat počet vpichů, ať už pro měření hladiny krevního cukru, nebo aplikaci inzulinu. Například pro měření krevního cukru je v současnosti na trhu k dispozici voděodolný senzor, který se připevní na kůži paže. Přiložením skenu o velikosti menšího mobilního telefonu lze následně měřit glykémii kdykoliv během dne, a to i přes oblečení. Pacient tak může rychle reagovat na úpravu léčebného schématu. U diabetiků léčených inzulinem se stále častěji uplatňují inzulinové pumpy, které díky senzorům rychle reagují na změnu hladiny krevního cukru a automaticky dávkují inzulin tak, aby bylo co nejvíce napodobeno vylučování inzulinu zdravou slinivkou. Další cestou, jak omezit počet vpichů, je inhalační aplikace inzulinu. V současné době je inhalační inzulin dostupný pouze v USA, kde zároveň probíhají klinické studie k ověření jeho bezpečnosti.

CHYTRÉ INZULINY

„Chytré inzuliny“ umožňují regulaci svého uvolňování do krevního oběhu v závislosti na aktuální hladině krevního cukru. Inzuliny jsou v tomto případě vázány s dalšími látkami, které v závislosti na okolní hladině cukru urychlují nebo zpomalují uvolňování samotného inzulinu z této vazby, aby následně mohl působit. To by mohla být další cesta ke snížení četnosti dávkování inzulinu, který by se pak aplikoval třeba jen jednou týdně. Řada výrobců těchto inzulinů má takové přípravky již v klinické fázi testování.

ENDOSKOPICKÉ METODY V LÉČBĚ DIABETU 2. TYPU

V posledních letech byla zahájena řada klinických studií (EndoBarrier, DiaGone), při kterých se velmi efektivně uplatňuje endoskopický zákrok v oblasti dvanáctníku (počátku tlustého střeva). Cílem těchto miniinvazivních zákroků je zpomalení vstřebávání živin, podpora vyplavování inzulinu a navození pocitu sytosti. Metoda je aplikována u obézních diabetiků. Novinkou je pak využití laseru, který oslepí specifické nervové buňky přítomné ve dvanáctníku. Tyto buňky rozhodují, jakým způsobem bude tělo nakládat s přijatými cukry. Po jejich oslepení se změní dosavadní nastavení metabolismu a sníží se hladina cukru v těle. To může vést u řady pacientů k úspěšné trvalé kontrole hladiny krevního cukru.

TRANSPLANTACE

Další možností v léčbě diabetu jsou transplantace, ať už celé slinivky břišní, nebo jen beta-buněk Langerhansových ostrůvků slinivky zodpovědných za tvorbu a vylučování inzulinu. Jedná se o náročnou léčbu vyhrazenou zejména pro diabetiky 1. typu, kteří mají zároveň závažné diabetické komplikace, nejčastěji selhání ledvin. Po úspěšné transplantaci je možné okamžitě ukončit inzulinovou léčbu.

PŘEPROGRAMOVÁNÍ BUNĚK

K dalším směrům výzkumu léčby diabetu patří genová terapie. Cílem těchto snah je úplné vyléčení diabetu, který je způsoben zánikem beta-buněk Langerhansových ostrůvků slinivky. Vědcům se podařilo najít specifické látky, které přeprogramují buňky slinivky, jež za normálních okolností vytvářejí trávicí enzymy, aby začaly produkovat inzulin. Takto přeprogramované buňky se chovají jako beta-buňky zdravého člověka. Prvotní studie vypadají nadějně, ale výzkumníky čeká ještě řada testování. Pokud půjde vše hladce, mohli by během 5 let podstoupit léčbu první pacienti.

Sledujte nás na facebooku