Rady pro rodinu či blízké osoby diabetika

Diabetes znamená pro rodinné příslušníky pacienta řadu otázek a obav.

Jak onemocnění změní dosavadní život blízkého člověka? Jak můžeme diabetika podpořit, aby byla jeho léčba účinná a bezpečná? A jak zvládnout případnou první pomoc při akutních komplikacích?

Léčba

Zatímco pacienti s diabetem 1. typu (diabetes 1. typu je způsoben nedostatkem hormonu inzulínu) jsou vždy léčeni inzulínem, pacienti s diabetem 2. typu (diabetes 2. typu je poruchou účinku inzulínu v těle) jsou léčeni antidiabetiky (tabletami) a někdy také současně inzulínem. Pacienti s diabetem 2. typu tvoří z celkového počtu diabetiků 90 %. Vzhledem k tomu, že diabetes 2. typu bývá důsledkem nezdravého životního stylu – obezity, nedostatku pohybu, nadměrného stresu, nadužívání alkoholu – je při jeho léčbě vedle léků vždy zásadní dodržovat i pravidla zdravého životního stylu. Úspěšnost léčby diabetu spočívá proto z velké části na pacientovi samotném.

Praktické tipy 

  • Často se stává, že je zpočátku na člověka s diabetem naloženo příliš mnoho informací, ve kterých může ztrácet orientaci. Proto s ním projděte zásady léčby a režimových opatření a pomozte mu je pochopit, aby je uměl dodržovat. Připomeňte mu, že součástí terapie je i důsledná léčba dalších přítomných nemocí (např. vysokého tlaku, vysokého cholesterolu).
  • Pokud je součástí léčebného režimu inzulín, ujistěte se, zda nepotřebuje zpočátku pomoci s jeho aplikací. Vhodným místem bývá podkoží břicha, vnitřní a vnější strany stehen nebo hýždě, přičemž místa vpichu je potřeba střídat. Dohlédněte, aby inzulín nebyl aplikován na narušenou kůži (modřinu, kůži čerstvě po oholení, nanesení krému apod.). Dezinfekce pokožky není potřeba, před aplikací je však vhodné si umýt ruce.
  • Součástí léčby je – zvlášť na jejím počátku, při úpravách dávky nebo při infekčním onemocnění – také měření cukru v krvi samotným pacientem. Zkontrolujte, zda glukometr správně funguje, jestli s ním diabetik umí zacházet a jestli si svůj cukr pravidelně měří. Měření cukru v krvi je podmínkou dlouhodobě správně nastavené léčby a výrazně snižuje riziko kómatu plynoucího z příliš vysoké nebo naopak příliš nízké hladiny cukru v krvi.
  • Diabetes může snížit citlivost kůže při poraněních nebo popáleních (diabetik o nich proto nemusí ani vědět) a zároveň zhoršuje hojení ran. Pomozte proto diabetikovi pravidelně kontrolovat pokožku, jestli na ní nejsou oděrky, puchýře nebo otlačeniny, zvlášť na místech, kam si sám hůře dohlédne (např. na chodidlech). Oslabená kůže může být vstupní bránou infekce. Dohlédněte, aby drobná poranění byla zavčas a efektivně řešena, u větších raději doporučte diabetikovi návštěvu lékaře.
  • Důležitou součástí léčebného režimu diabetika je úprava diety, která by měla zahrnovat snížený obsah jednoduchých cukrů i nezdravých tuků. Dohlédněte, aby byla zachována pestrost stravy s dostatečným obsahem minerálů, vitamínů a vlákniny. Jídlo je nezbytné podávat v pravidelných intervalech (ideálně 5x denně) a v přiměřeném množství (je třeba se nepřejídat, ale dát si pozor i na příliš malé porce). Při diabetu je důležité dodržovat dostatečný pitný režim.
  • Podpořte diabetika ve zdravém životním stylu. Vhodný je pravidelný pohyb, jehož druh a intenzitu je však potřeba předem konzultovat s lékařem. Obvykle vyžaduje pohyb úpravu dávek inzulínu. Důležité je omezit alkohol (který mimo jiné výrazně a těžko předvídatelně ovlivňuje hladinu cukru v krvi) a zanechat kouření (které mimo jiné dále zhoršuje stav cév). Motivujte diabetika v udržování správné hmotnosti.
  • Vyplňte s diabetikem „průkaz diabetika“, který obsahuje identifikační údaje, seznam užívaných léků a rychlý návod k pomoci v případě nenadálých komplikací. Dohlédněte, aby diabetik nosil průkaz stále u sebe.
  • Pokud pro diabetika vyzvedáváte jakékoliv léky v lékárně, upozorněte lékárníka na tuto diagnózu, aby mohl vybrat správný lék. Upozornit je třeba i všechny ostatní zdravotníky.

První pomoc

Hypoglykemický šok je stav, kdy klesne hladina glukózy v krvi pod kritickou mez. Jedná se o nepříjemnou a nebezpečnou situaci, která může nastat v případě, že se pacient zapomene najíst, vykoná nadměrnou fyzickou zátěž, omylem si zvýší dávku inzulínu, léky si vezme dvakrát nebo vypije větší množství alkoholu. K příznakům hypoglykemie patří bušení srdce, zblednutí, třes rukou, pocení, nevolnost, zmatenost a další poruchy chování.

V případě hypoglykemického šoku podejte diabetikovi cukr (colu, džus či jiný oslazený nápoj, sušenku). Po chvíli mu změřte hladinu cukru v krvi glukometrem. Při nízkých hodnotách pod 3,3 mmol/l podejte diabetikovi další cukr. Cukr podávejte pouze v případě, pokud je člověk schopen sám pít.

Má-li diabetik pro případy hypoglykemie injekční glukagon (oranžové balení GlucaGen HypoKit), vstříkněte tekutinu do ampulky s práškem, protřepejte a natáhněte ji zpět do stříkačky. Takto připravený roztok glukagonu lze aplikovat podkožně nebo do svalu.

V případě probrání by měl pacient rychle sníst další cukry, aby se stav neopakoval. Zkušenost s hypoglykemií je třeba konzultovat s lékařem. V případě, že nelze podat cukr ani glukagon, nebo pokud se stav postiženého do několika minut nezlepší, sledujte životní funkce postiženého  a dopravte jej neprodleně k lékaři nebo volejte záchrannou službu (155).

Hyperglykemický šok je stav, kdy stoupne hladina glukózy krve nad určitou mez. Hyperglykemie může nastat v případě opomenutí aplikace inzulínu nebo předepsaných léků, při nevhodné dietě, při stresu nebo nedostatečném příjmu tekutin. Objevuje se žíznivost, časté a vydatné močení, únava, zrychlené dýchání a poruchy vědomí. Moč a dech mohou být cítit po acetonu.

Při hyperglykemii dohlédněte, aby postižený zvýšil pitný režim. Namáhavá fyzická aktivita by mohla jeho stav ještě zhoršit, dotyčného proto naopak nechte odpočívat. Následovat by vždy měla návštěva lékaře a úprava léčby, v případě poruch vědomí pak okamžitý transport do nemocnice nebo přivolání záchranné služby (155).

Někdy není zcela jednoznačné, jestli projevy přisuzovat hypoglykemii (nastává náhle), nebo hyperglykemii (obvykle mívá pozvolnější průběh). Zásadou je, že při jakýchkoliv pochybnostech je třeba podat pacientovi cukr. Jeho podáním se nemůže podstatně zhoršit stav nemocného s hyperglykemií, pacientovi s hypoglykemií však může zachránit život.

Sledujte nás na facebooku