5 nejčastějších dětských nemocí

Některou dětskou nemocí si dříve či později projde každé dítě. Se kterými nemocemi se nejčastěji potýkají malé děti? Jak je včas rozpoznat a správně řešit, se dozvíte v novém článku Dr.Max BABY.

Respirační onemocnění

Mezi běžné dětské nemoci patří infekce dýchacích cest. Spektrum virů je široké, obvykle se jedná o infekci některým rhinovirem čili virem rýmy, může se však jednat také o chřipkové viry, adenoviry či v poslední době onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2.

Na původně virové onemocnění může druhotně nasednout bakteriální infekce, kdy už je třeba vyšetření u lékaře a nasazení antibiotik. Onemocnění covid-19 se prokazuje laboratorním testem, přesná pravidla se v průběhu mění a aktuální pokyny vždy najdete na webu Ministerstva zdravotnictví ČR.

Příznaky respiračních onemocnění

  • Ucpaný nos, ztížené dýchání
  • Průhledný či mléčný výtok z nosu
  • Únava, spavost
  • Zvýšená teplota
  • Malátnost, slabost

Léčba respiračních onemocnění

Běžná respirační onemocnění obvykle zvládnete domácí léčbou. Lékaře vyhledejte vždy, pokud se jedná o novorozence, který má vysoké teploty a potíže s dýcháním, pokud při domácí léčbě po 2–3 dnech nedojde ke zlepšení nebo pokud máte podezření na covid-19 (v tomto případě kontaktujte lékaře telefonicky).

  • Odsávání hlenů v co nejvyšší možné míře, nejefektivnější je odsávačka nosních hlenů s elektrickým pohonem nebo připojená na vysavač.
    (např. BEBELO Nasal Aspirator
  • Laváž neboli čištění tekutinou a zároveň zvlhčování nosní sliznice pomocí isotonické mořské vody.
    (např. Max Mořská voda BABY)
  • Kapky na uvolnění ucpaného nosu vhodné pro děti.
    (např. Nasivin sensitive 0,01%)
  • Ke snížení teploty a celkové úlevě čípky nebo sirupy na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu.
    (např. MaxIbuprofen perorální suspenze)

Důležitý je klidový režim a dostatečný příjem tekutin. Úlevu přináší i zvýšená poloha během spánku a zvlhčování vzduchu v místnosti.

K lékaři je vhodné s dítětem zajít, pokud se objeví vysoké horečky, žlutozelená rýma, dušnost nebo zhoršující se kašel, také pokud dítě nedostatečně pije nebo pokud příznaky trvají déle než týden.

! Pozor na laryngitidu
Některé děti trpí na tzv. laryngitidy. Laryngitida není žádná konkrétní nemoc, je to spíš určitý stav, ke kterému může dojít při infekci dýchacích cest.
Průběh je velmi dramatický, vlivem infekce oteče dítěti hrdlo a otok natolik zúží průměr hrtanu, že se dítě dusí a má životu nebezpečné obtíže s dýcháním.
  1. Ihned volejte záchrannou službu nebo jeďte do nejbližší nemocnice.
  2. Dopřejte dítěti chladný vzduch – v zimě u otevřeného okna, v létě třeba u otevřené lednice. (Vždy jej adekvátně přioblečte.)
  3. Držte jej ve zvýšené poloze pro usnadnění dýchání.

Šestá nemoc

Mezi dětské nemoci s vyrážkou patří též šestá nemoc neboli exanthema subitum. Této specifické dětské nemoci, která se objevuje pouze u dětí do (přibližně) 3 let, se někdy říká třídenní horečka a způsobuje ji lidský herpesvirus 6. Po prodělání nemoci zůstává herpesvirus v organismu trvale. Choroba má jasně definovaný průběh a je obvykle nakažlivá pouze mezi podobně starými dětmi. Ve výjimečných případech se nakazí i dospělý.

  • První 3–4 dny se objevuje vysoká teplota bez dalších příznaků nachlazení čili bez rýmy a dalších respiračních symptomů.
  • Po odeznění horečky nastupuje vyrážka, která se „pohybuje“ po těle, obvykle z trupu k hlavě a končetinám. Vyrážka má podobu drobných červených flíčků, nesvědí a do několika dnů se vytrácí.
  • Celý průběh onemocnění doprovází únava, spavost, malátnost, podrážděnost, plačtivost a nechutenství.

Léčba šesté nemoci 

V prvních dnech má smysl srážet horečku, později už jen dohlédnout na dostatek tekutin, odpočinku a klidový režim.

Zánět středního ucha

Zánět středního ucha je obvykle druhotná bakteriální infekce středouší v důsledku některé z běžných respiračních chorob. Vlivem zánětu se uzavře Eustachova trubice (už v této fázi ucho bolí, je „zalehlé“ a stupňuje se tlak) a dochází k produkci hnisu, který tlačí na bubínek. Spontánně či rukou lékaře bubínek praskne, hnis vyteče a při správné péči se na bubínku vytvoří jizva a infekce nepokračuje. Existují však dva druhy zánětu, akutní a chronický.

  • Akutní zánět středního ucha nastupuje rychle, s vyšší intenzitou bolesti, ale obvykle má krátký průběh.
  • Chronický zánět středouší se vyznačuje vleklými obtížemi s nižší bolestivostí a častou recidivou.
  • Mohou se objevit horečka, rýma, neklid, pláč a nespavost.
  • Děti si často sahají na ouško.

Léčba zánětu středouší

Primární léčba spočívá v odstranění hnisu. Nicméně vždy je lepší, když lékař lidově řečeno „ouško píchne“, zvukovod vyčistí a zkontroluje, než když k prasknutí bubínku a výronu hnisu dojde samovolně. Jakmile máte podezření na zánět středního ucha, neprodleně navštivte ošetřujícího lékaře, ale klidně jeďte i na dětskou pohotovost.

Posléze zůstává léčba původní infekce, obvykle zánětu horních cest dýchacích.  

  • K úlevě od bolesti můžete nasadit čípky nebo sirupy na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu.
    (např. MaxIbuprofen perorální suspenze)
  • Ke zmírnění příznaků infekce horních cest dýchacích je možné použít nosní kapky.
    (např. Nasivin sensitive 0,01%)
  • Lékař podle nálezu může předepsat také antibiotika nebo protizánětlivé a znecitlivující kapičky do ucha.

Vyrážky, dermatitidy a ekzémy

Některé malé děti trpí na různé vyrážky (exantémy). Exantémová onemocnění (tedy dětské kožní nemoci), při nichž se vyskytují vyrážky, pupínky, nebo červené fleky, jsou početná a pro laika je obtížné se v nich vyznat.

Ta opravdu nejčastější kožní onemocnění u malých dětí se dělí na tři skupiny:

A) Vyrážky související s opruzením či zpocením dítěte
Velmi široká škála od potniček (neškodných pupínků, které se objevují v místě zapářky, ale zase poměrně rychle samy mizí) přes intertrigo (opruzeniny z otěru vlhké pokožky) až po opruzeniny vzniklé delším působením moči a stolice.

Léčba

  • Důsledná, avšak nadmíru šetrná hygiena.
  • Masti a krémy s obsahem zinku na opruzená místa.
    (např. Sudocrem nebo Max Dětská mast proti opruzeninám)
  • Prevence v podobě častějšího přebalování, prodyšného bavlněného oblečení a častějšího větrání pokožky dítěte.

B) Atopický ekzém, tedy alergická reakce na neznámý alergen

Ložiska ekzému, která nemizí, kůže hrubne a vytváří se svědivé plochy se sklonem k šupinatění. Při rozškrábání často přichází infekce a další zhoršení ekzému.

Léčba

Atopický ekzém je poměrně komplexní onemocnění, které je zapotřebí vždy řešit s odborníky. V prvé řadě s ošetřujícím pediatrem dítěte a následně s alergologem, aby se zjistilo, který alergen spouští ekzém (v určitém procentu případů se bohužel alergen nikdy nezjistí), a také s dermatologem, který doporučí vhodnou péči a případně další medikaci.

Při podezření na atopický ekzém se vždy obraťte na pediatra, nepouštějte se do samoléčby.

Co však můžete udělat (a v některých případech to k řešení atopického ekzému může stačit) je správná péče o pokožku. Šetrná hygiena a následné důkladné promazávání pokožky mohou vnější projevy atopického ekzému významně zmírnit, někdy až potlačit.

C) Seborrhoická dermatitida

Zhruba 2/3 kojenců se v prvních týdnech až měsících života týká seborrhoická dermatitida. Ta vzniká při nadprodukci mazu obvykle na hlavičce dítěte a následnému přemnožení kvasinek candida albicans, které jsou běžně přítomny v lidském těle. Vnějším projevem seborrhoické dermatitidy jsou mléčné až nažloutlé mastné krusty na hlavičce.

Rovněž seborrhoickou dermatitidu by měl vyšetřit pediatr, posoudit její rozsah a doporučit rodičům adekvátní postup. Pouze ilustračně přikládáme obvyklá opatření.

Léčba seborrhoické dermatitidy

  • Zasaženou pokožku při koupeli jemně omývejte šetrným přípravkem.

(např.: BEBELO Baby Wash Jemný mycí gel)

  • Po osušení hlavu jemně masírujte čistým (!) kartáčkem na dětské vlásky, aby se odlouply již zralé krusty. Nikdy je však neloupejte silou, mohli byste zbytečně poškodit pokožku pod nimi.
  • Pokud pediatr předepsal konkrétní mast, vždy ji použijte. Pokud ne, můžete hlavičku namazat volně prodejným krémem.
    (např.: Uriage Bébé Krém pro nejmenší na pokožku se sklonem k tvorbě mléčných krust)

Ublinkávání a průjem

Rozdíl mezi běžnou formou stolice a průjmem se u plně kojených dětí někdy rozpoznává obtížně. Obvykle napoví jiný zápach. Běžné ublinkávání od zvracení poznáte typickým šavlovitým projevem. I tak je někdy pro rodiče těžké rozpoznat, co je ještě v pořádku a kdy už zamířit k lékaři.  

Významným rizikem u malých dětí je velmi rychlá dehydratace, která může vést ke kolapsu. Proto jakékoli výraznější projevy trávicího traktu nepodceňujte.

Léčba

  • Zvýšený příjem tekutin, v případě plně kojeného dítě pak častější kojení, nebo přidání převařené kojenecké vody v důkladně sterilizované lahvičce.
  • Podání rehydratačního roztoku, který zamezí postupu dehydratace a kompenzuje ztracené minerální látky.
    (např.: Max ORS)
  • Po odeznění akutních příznaků je možné dítěti podat probiotika, při výběru zohledněte věk dítěte.
    (např.: Max Probio Maxík Baby kapky)

Pokud se podaří zastavit zvracení a průjem, dítě normálně reaguje a přijímá tekutiny, není nezbytné jet ihned na pohotovost. Ovšem jakmile to bude možné, alespoň telefonicky konzultujte stav dítěte s jeho ošetřujícím pediatrem.

! Pokud dítě odmítá pít, objevují se vysoké horečky, krev ve stolici nebo se nedaří průjem či zvracení zastavit, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Dehydrované dítě je spavé, málo močí, má oschlé rty nebo jazyk a odmítá přijímat tekutiny. Pokud takové příznaky vidíte, rovněž ihned navštivte lékaře.

Dětské nemoci mají v budoucím zdraví člověka nezastupitelné místo. Díky nim se vytváří protilátky, které budou později člověka chránit při dalších infekcích. Pravda je také to, že toto období raného dětství do tří let věku je na rodičovskou péči nesmírně náročné. Někdy se může zdát, že jsou děti nemocné prakticky pořád.

Nic netrvá věčně a děti pořád malé nebudou, zato z nabyté imunity budou čerpat několik příštích dekád svého života, tak se obrňte trpělivostí.

DALŠÍ ČLÁNKY