Jak poznat alergii u dítěte v kojeneckém věku

13. 3. 2021 · 6 minut čtení

I malé děti do jednoho roku již mohou trpět alergií, nejčastější jsou v tomto věku alergie potravinové. Jak se u malých dětí alergická reakce projeví, jak ji správně rozpoznat, co můžete udělat vy a s jakými lékaři zdravotní stav dítěte konzultovat?



Jak poznat alergii u dítěte v kojeneckém věku

Příčiny alergie

Alergie jsou z velké části dány geneticky, s velkou pravděpodobností za nárůstem diagnostikovaných alergií v populaci stojí i změna životního stylu, menší kontakt s přírodou, městský způsob života, ale i znečištěné životní prostředí, proměna jídelníčku a další faktory. Protože v současnosti neumíme vždy přesně rozklíčovat příčiny alergie, neumíme tím pádem s jistotou predikovat ani její rozvoj. Jednoduše řečeno, neumíme stoprocentně předpovědět, zda se alergie rozvine, či nikoliv, případně kdy a v jaké formě. V rodině, kde nějakou formou alergie trpí oba rodiče, je však předpoklad k rozvoji alergie u dítěte vysoký. Nemusí se ale vždy projevit už v kojeneckém věku.

Jak se alergie projevuje u malých dětí?

Malé děti do jednoho roku neumí mluvit a jejich projev je z velké části mimovolný. Tím pádem nám neřeknou, že se něco děje, a je tak plně na rodičích, aby byli bedlivými pozorovateli a dokázali odlišit mimořádné projevy dítěte od těch běžných.


Jaké projevy má alergie u dětí?

  • Atopický ekzém
    U malých dětí je potravinová alergie nejčastěji spojena s atopickým ekzémem, a to až v 80 % případů. Jedná se o přetrvávající ložiska narudlých, hrbolatých skvrn, která zpravidla svědí – dítě má tendenci si je škrábat. Typická ložiska atopického ekzému jsou u malých dětí v zapářkových oblastech, tj. na krku, ve vnitřním ohybu lokte a kolene, mohou se ale objevit v podstatě kdekoliv, často například v obličeji, na zádech, hrudníku nebo kolem kotníků.
    Malé děti mívají celou řadu různých dalších vyrážek, které souvisí s adaptací dětské pokožky na prostředí mimo dělohu. Správně atopický ekzém diagnostikuje vždy praktický lékař, případně dermatolog či alergolog.

  • Zažívací potíže
    Špatná snášenlivost alergenu se projevuje obtížným trávením, jehož vnějšími znaky mohou být průjem, nadýmání, plynatost, ale i obloukový reflux, tedy zvracení obloukem. Rovněž se může zpomalit nebo zastavit přibírání dítěte na váze, či dokonce může začít ztrácet hmotnost. 
  • Respirační potíže 
  • U malých dětí bývají respirační potíže coby projev alergie vzácnější, ale mohou se objevit. U miminek je správná diagnostika původu respiračních potíží obtížnější, ale většinou má průběh respiračních obtíží alergického původu dva znaky – dlouhodobost a absenci dalších příznaků nachlazení. Takový stav si lze představit jako dlouhodobou slabou rýmu, vodnatou, s minimální sekrecí hutného hlenu, pokašlávání, zejména v klidovém stavu, takže například během spánku. Absence zvýšené teploty, horečky a jiných běžných projevů nachlazení a chřipky v horizontu několika týdnů zpravidla ukazují právě na alergii, nikoliv na projevy nachlazení, za něž se často mohou projevy alergie zaměňovat.

  • Další symptomy:
    • otoky v obličeji
    • slzení očí
    • dlouhodobě neklidný spánek

Je to alergie? A na co?

Pozorujete-li některý z výše uvedených projevů, obraťte se na ošetřujícího pediatra vašeho dítěte. Ten dobře zná jeho zdravotní stav, rodinnou anamnézu a dovede nejlépe posoudit situaci. Například na atopický ekzém může pediatr rovnou doporučit ošetřování ložisek ekzému mastičkami a krémy, které utlumí jeho projevy a zmírní dráždivost i svědění, případně doporučí užívání volně dostupných antihistaminik (typicky Fenistil v kapkách), aby se dítěti ulevilo. S největší pravděpodobností doporučí také vyšetření u specialisty. Takovým specialistou může být v případě atopického ekzému dermatolog, ale většinou s jistotou příčinu ekzému (a případných dalších projevů) zjistí alergolog. Ten může provést dětský alergologický test a odhalit nejčastější alergie. U miminek jsou nejčastějšími alergeny tyto:

  1. Mléčná bílkoviny (z kravského mléka)
  2. Vaječný bílek
  3. Proteiny ze sóji či obilnin (potraviny z mouky nebo sóji)
  4. Dalšími alergeny mohou být jablko, celer, mrkev, petržel, hruška, jahody, rajčata, dýně – ty už jsou však poměrně vzácné

Dětské alergologické testy umí s velkou pravděpodobností odhalit tři nejčastější potravinové alergie.

Jak poznat alergii u dítěte v kojeneckém věku 2

Co dělat dál?

Potvrdí-li se některá z potravinových alergií, konkrétní doporučený postup s vámi bude konzultovat alergolog, případně pediatr. Většinou je ale následující: na nejméně 6 měsíců se ze stravy dítěte (případně kojící matky) vyloučí veškeré potraviny, které mohou alergen byť jen stopově obsahovat. To znamená například i sušenky, pokud je na obalu napsáno, že mohou obsahovat stopy mléka, v případě alergie na mléčnou bílkovinu. Naprostá absence tělu dopřeje prostor pro jakýsi restart. Alergie je totiž především přehnaná reakce imunitního systému na látky, které žádné nebezpečí nepřináší, přesto je tak organismus vyhodnotí. Tímto řízeným „odpočinutím“ tělo dostane příležitost přehodnotit své reakce a zhruba po půl roce je možné po malých dávkách opět zařadit do jídelníčku alergen. Z velké části se takovým způsobem dají řešit kojenecké alergie. Samozřejmě nefunguje to vždy a někdy je nutné alergen vynechat až na dobu několika let a vyzkoušet jeho návrat do menu až v období kolem nástupu do školky, někdy až při nástupu do školy. Jsou i případy, kdy alergie vydrží až do dospělosti, spíše se však jedná o výjimky.

To znamená, že alergie zmizí?

Bohužel tomu tak nebývá. Konkrétní potravinová alergie se může vytratit, ale velmi často se po čase, po několika letech, vrací jako alergie na jiný druh alergenu. Rovněž to není pravidlem, ale praxe ukazuje, že je to poměrně časté. Za několik let se tak může projevit například alergie na pyly, prach, roztoče a další typické alergeny. Proto je nesmírně důležité, aby rodiče i po letech po odeznění kojenecké potravinové alergie bedlivě sledovali projevy dítěte. Zejména pak v rodinách, kde se alergie předtím nevyskytovaly, neboť tam většinou plíživé příznaky alergie rodiče neumějí rozpoznat.

Projevy alergie v pozdějším věku dítěte

Velmi zjednodušeně: alergie kojenecké, většinou potravinové, třeba do roka nebo do dvou let odezní, chvíli klidně úplně „spí“, ale následně (většinou v období prvního stupně základní školy) se mohou přetransformovat na jiné alergeny – pak jsou to právě tradiční pyly, prach, roztoči ve zvířecí srsti.  Mezi hlavními příznaky dětské alergie v tom pozdějším, většinou školním věku už nevévodí atopický ekzém, ale spíše respirační potíže. Může se jednat o dlouhodobé pokašlávání, zejména v klidovém stavu, o vodnatou rýmu bez příčiny, dušnost, kýchání, různé vyrážky, zarudnutí pokožky, otoky, ale i bolesti břicha, průjmy a nechutenství. Ačkoliv již není tak častý, samozřejmě i atopický ekzém se u dětí objevuje coby symptom alergie. Spíš se tak děje u dětí s dalšími dermatologickými potížemi, byť to není pravidlem.

Alergie a očkování

Na internetu se objevují teorie, že očkování způsobuje alergie. Je to však velmi zavádějící tvrzení. Po očkování se může dostavit alergická reakce, i proto se vždy doporučuje po aplikaci s dítětem počkat 30 minut v čekárně pediatra pro případ, že dojde k masivní alergické reakci, k tzv. anafylaktickému šoku. Není to ale tak, že očkování by alergii způsobilo – pouze aktivizuje alergii, kterou dítě má, ale doposud se o ní nevědělo. Stejným způsobem může alergii aktivizovat i chřipka, angína nebo jiná, relativně běžná onemocnění. Odmítat očkování z předpokladu, že se tak dítěti vyhnou alergie, je bezpředmětné.

Pokud bývá vaše dítě často nemocné, může být důvodem snížená obranyschopnost. Jak podpořit budování imunity dítěte se dočtete zde.

 

Články k tématu Jak poznat alergii u dítěte v kojeneckém věku

  • Přehledné informace k očkování dětí

    Přehledné informace k očkování dětí

    · 7 minut čtení
    Která očkování jsou u dětí povinná a která si můžete zvolit? Kdy očkování začíná, co je potřeba vědět předem a na co se připravit po očkování? Přehledné informace o očkování dětí včetně očkovací tabulky vám přinášíme v našem článku.
  • Mastitida neboli zánět mléčných žláz

    Mastitida neboli zánět mléčných žláz

    · 6 minut čtení
    Bolavá prsa a horečky. Zánět mléčných žláz je onemocnění, které může při neléčení znemožnit další kojení dítěte a v extrémních případech končí na operačním sále. Proč a jak zánět v prsu vzniká , jak se mu dá předcházet, jak jej rozpoznat a jak ho řešit, píše Dr. Max BABY.
  • Syndrom ADHD, někdy také hyperaktivita. To je jedna z nejčastějších dětských psychiatrických diagnóz. Co ovšem ADHD skutečně znamená, jak vzniká a co obnáší život s dítětem, které má ADHD, jsme pro vás shrnuli v novém článku Dr. Max BABY.