Cukrovka a psychické zdraví

Po sdělení diagnózy diabetu jsou novopečení pacienti nebo jejich rodinní příslušníci informováni, jak v léčbě postupovat, aby diabetes v budoucnu co nejméně ovlivnil jejich fyzické zdraví.

Obdrží doporučení, jak se stravovat, jaký dodržovat režim, a dozví se postup další léčby. Mnohdy ale potřebují také slyšet, že je v pořádku mít strach z toho, co přijde, že je zcela běžné mít občas pocit, že nemá cukrovku pod kontrolou, a stejně tak si nemusí vyčítat pocity beznaděje či dočasnou ztrátu motivace.

Diabetes a jeho vliv na psychiku člověka

Přítomnost chronické nemoci přináší zvýšené riziko vzniku psychického onemocnění. Nejskloňovanějšími jsou ta ze spektra afektivních poruch – deprese, úzkost a jim příbuzné nemoci. Konkrétně v případě diabetu mají pacienti v průběhu života až dvakrát vyšší riziko, že onemocní depresí. Vzhledem ke kompenzaci je nebezpečná také vysoká míra diabetického distresu (tématu jsme se věnovali v tomto článku – https://kartavyhod.drmax.cz/dia/diabetes-a-stud), která může vést až k diabetickému syndromu vyhoření, kdy pacient diagnózu zcela ignoruje. Prevence by tak měla být samozřejmostí nejen v oblasti fyzického, ale také psychického zdraví.

Dozvídám se diagnózu…

První psychickou zátěží je už samotné sdělení diagnózy. Vyrovnat se s takovou skutečností může trvat dlouho, uvádět rozmezí týdnů či měsíců není na místě, protože je to zcela individuální.

Zároveň jsou individuální i reakce, mezi které mohou patřit pocity beznaděje; popírání skutečnosti a chování, jako by se nic nestalo; vztek vůči okolí a otázky typu „proč zrovna já“; vymýšlení různých strategií, jak obejít doporučení a vyhnout se změnám. Všechny tyto pocity a chování jsou přitom součástí procesu, jak se vyrovnáváme s náhlou negativní skutečností. V ideálním případě pak nastává smíření s diagnózou. V případě diabetu to bývá běh na dlouhou trať a míra smířlivosti se proměňuje s tím, jak se pacientovi aktuálně daří nemoc zvládat.

Stres, stres, stres…

Následuje každodenní management diabetu. Není však vždy jednoduché zařadit ho do běžného života, ať už rodinného, pracovního, či studijního. Klíčovou oblastí, a to nejen pro udržení pocitu kontroly nad diabetem, je zvládání stresových situací. V momentě, kdy nám přerůstají běžné problémy přes hlavu, podepisuje se to i na kompenzaci cukrovky.

Reakcí na stres na psychické úrovni je využití tzv. copingových strategií neboli strategií na zvládání stresu. Rozumíme tím více či méně efektivní chování nebo činnosti, kterými se vyrovnáváme s psychickou zátěží. Pod efektivním zvládáním stresu si můžeme představit například náhlou změnu situace, kdy se snažíme aktivně řešit problém tím, že si zjistíme dostatek informací, a vymyslíme alternativní plán k původnímu řešení. Stresem může být i situace, kterou „akčním“ plánem ovlivnit nelze, například ztráta blízké osoby, soustředíme se pak na zvládání emocí. Mnohdy jsou strategie neefektivní a na řadu přichází nevhodné obranné mechanismy. V takovém případě se uchylujeme k bagatelizaci problému, jeho vytěsnění či popírání, reagujeme agresivně, problém se snažíme racionalizovat, dávat vinu ostatním atp. Výsledkem takových neefektivních strategií mohou být nežádoucí spory, zbytečné hádky s blízkými, následné hledání útěchy v rizikovém chování (konzumace nevhodných potravin přinášejících „útěchu“, sklenička na uklidnění, …).

Nezastupitelný spánek

Dalším významným faktorem, který se významně podílí na psychické pohodě či nepohodě je spánek. Kvalita spánku je u pacientů s diabetem často nižší a není radno tento problém podceňovat. Hladina cukru v krvi umí zamíchat kartami plány na včasný odchod do postele, budit nemocného několikrát za noc, případně nastavit časný budíček, který rozhodně nebyl v plánu. Pokud tedy máte delší dobu problémy se spánkem, trpíte zvýšenou únavou přes den a máte pocit, že se únava podepisuje na výkonu v práci, vaší pozornosti a celkovém fungování, nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Kvalitní spánek je jedním z pilířů duševního zdraví.

podpora

Jak si udržet duševní zdraví?

Poznat sám sebe

Pokud chci dbát o své psychické zdraví, dobrým začátkem je sebepoznání. Pokud se nevyznám ve svých pocitech a v tom, jak reaguji na různé situace, šance na změnu se snižují. Diabetik je zvyklý monitorovat se. Zapisovat hodnoty, případně jídelníček a pohybovou aktivitu. Proč ale u dne, kdy má vysoké hodnoty a nedokáže si vysvětlit proč, nepoznamená také to, že odevzdával v práci významný projekt nebo se ošklivě pohádal s partnerem či partnerkou?

Pokud si budu všímat, jak se v některých vypjatých situacích chovám a jak reaguji, můžu postupně také zkoušet nahrazovat neefektivní chování efektivnějším. Konkrétně si třeba po hádce s partnerem nepůjdu dát kousek čokolády, ale zkusím se jít na pár minut projít ven a vydýchat se. Fungovat to může, ale také nemusí a hlavně se to nemusí podařit pokaždé. I to je v pořádku a je to součástí procesu postupné změny. Cílem je najít kompromisní řešení, které mi bude nejvíce vyhovovat, a hlavně bude funkční.

Rituály

Většině lidí se cítí dobře, když ví, co je čeká. Dává jim to pocit stability, řádu a předvídatelnosti. Zkuste se zamyslet nad tím, co vyhovuje vám, a nastavte si vlastní režim, který vám bude pohodlný. Zároveň není dobré na tomto režimu bezvýhradně lpět. Pokud se máte náhle něčemu přizpůsobit, pokládejte si nejdříve otázku „co nyní potřebuji, v čem mi bude dobře?“ a až poté zhodnoťte, do jaké míry si vlastní komfort s ohledem na okolnosti můžete dopřát. Nemusíte se automaticky podřizovat požadavkům svého okolí, ale můžete hledat vyhovující kompromis.

Velmi úzce rituály souvisí také s problematikou spánku. Pokud se vám špatně usíná, dlouho se převalujete v posteli, případně se v noci často budíte, zkuste eliminovat faktory, které vašemu spánku škodí. Proto nejezte těžká či kořeněná jídla před spaním, zkuste se vyhnout zdrojům modrého světla (TV, telefon, tablet) a naopak sáhněte po knize nebo si pusťte oblíbenou relaxační hudbu. Místnost na spaní dobře vyvětrejte a omezte zdroj světla z ulice. Choďte spát a probouzejte se v podobný čas a vyvarujte se před spaním hádek či informací, které by vás mohly rozrušit.

Zdroje a podpora

Aby měl člověk každý den kapacitu čelit novým situacím, které aktivně řeší, komunikuje a vyrovnává se s nimi, potřebuje mít také zdroj, který mu síly doplní. I v době, kdy toho máte v práci až nad hlavu nebo v předvánočním hektickém čase, myslete na chvíle pro sebe. Pravidelná aktivita, která vás těší, přináší pozitivní prožitky, zrelaxujete u ní a je nezastupitelným zdrojem nové energie, abyste zvládli čelit každodenním starostem. Ať už je to čas strávený s rodinou, procházka se psem, výlet do přírody, nebo sport, pěstujte si svou aktivitu na „dobití baterek“.

V neposlední řadě nebuďte na své problémy a trápení sami. Pokud se nechcete svěřit svým nejbližším, vyhledejte někoho, kdo vás vyslechne, případně vám poskytne vyžádanou radu. Společnost mnohdy pomůže i v případě, že se vám citlivé téma vůbec otevírat nechce. Už jen vědomí, že na to nejsme sami, je povzbuzující. Pokud se vám takové podpory nedostává z okolí, nebojte se vyhledat podpůrné skupiny, případně odbornou pomoc s individuálním přístupem.

Obecné rady a doporučení, jak se s každodenní psychickou zátěží nemoci vyrovnávat, která budou fungovat u všech výborně, neexistují. Pokud máte pocit, že diabetes negativně ovlivňuje vaše běžné fungování, případně byste chtěli na některých oblastech zapracovat, neváhejte se obrátit na odborníka.

Zde uvádíme odkaz na pevné psychologické body ze stránek České diabetologické společnosti, kde je seznam psychologů, kteří mají zkušenosti s pacienty s diabetem: https://www.diab.cz/psychologicke-pevne-body 

 

judita-konecna

Mgr. Judita Konečná

Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně. V rámci své činnosti se zaměřuje na pacienty s diabetem a obezitou, v rámci doktorského studia na 1. LF UK se pak výzkumně zabývá problematikou diabetického distresu a psychologických aspektů diabetu.