Změna životního stylu: jak na psychiku

Hubnutí není pouze otázkou dostatečného pohybu a konzumace jídla. Důležitější roli zde sehrává naše hlava a její nastavení.

Signály hladu u mnoha lidí vymizely a jídlo se stalo reakcí na nejrůznější spouštěče. Jíme bezmyšlenkovitě, protože jídlo vidíme, cítíme. Někdo nám naloží velkou porci na talíř, pustíme si televizi, počítač atd.

Osobní plány nás trénují, jak dospět k tomu, aby se jídlo stalo uvědomělým příjemným prožitkem, a ne kulisou něčeho jiného. Dávají návod, jak dosáhnout toho, abychom nejedli ze stresu, k umocnění pohody nebo v důsledku toxického prostředí. Abychom o tom, co budeme jíst, rozhodovali my, a ne někdo jiný.

Teorie versus praxe

I kdybyste byli odborníky na výživu a hubnutí, mnohdy neřešíte fakt, že příčinou nadměrného příjmu potravy není často hlad, ale řada jiných spouštěčů. Pokuste se je zmapovat a naučit se na ně reagovat jinak než jídlem.

Spouštěče k „jídlu navíc"

Trénujte cestu, kdy vy budete rozhodovat o tom, kolik a co budete jíst, nikoli okolní, v dnešní době nepříznivé prostředí. Při hledání nového způsobu života nestačí znát živiny, kalorie, glykemický index apod. Hubnutí je o změně návyků. Osvědčuje se seřadit si návyky, které chcete postupně měnit, podle obtížnosti změny a začít pracovat na návyku, jehož změna je nejsnáze dosažitelná. Po týdnu si zhodnoťte, jak se vám podařilo cíl splnit, zda se můžete pustit do dalšího nevhodného návyku, který vám ztěžuje hubnutí. Postupně tak pokračujte v nácviku řešení dalších situací. Až budete mít pocit, že jste „jídlo navíc" z psychologických příčin natrénovali, můžete začít řešit problémy ve stravovacích či pohybových návycích.

Cesta k dosažení cíle

Nejdůležitější je se soustředit nejen na cíl, ale také na cestu, která k němu vede. Cesta vedoucí k přiměřenému hubnutí nemusí být rychlá, rovná, může být se zatáčkami (nesnažme se být dokonalí), ale neměla by být trnitá a plná utrpení. Zvolme zlatou střední cestu, aby bylo třeba vyvinout nějaké úsilí, ale zároveň by nás měla cesta aspoň trochu těšit. Ta cesta – způsob života – už nás totiž bude provázet pořád. Netrhejme tedy rekordy – čím menší změnu uděláme, tím je trvalejší a tím víc si ji budeme užívat.