Proč je v těhotenství důležitý jód

4. 4. 2021 · 7 minut čtení

Jód je nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které vznikají ve štítné žláze. Během těhotenství a v následném období kojení ovlivňují tyto hormony růst a vývoj plodu i narozeného dítěte. Kolik jódu těhotná žena potřebuje, z jakých zdrojů ho může doplnit a proč nelze spoléhat pouze na jodizovanou sůl, vám vysvětlíme v našem novém článku.

Co způsobuje nedostatek jódu?

Nedostatek jódu je častým důvodem tyreopatie neboli onemocnění štítné žlázy a postihuje významný podíl žen v reprodukčním věku. Neléčená tyreopatie je bohužel častou příčinou neúspěchu při snaze otěhotnět. Může být také důvodem potratu, předčasného porodu či pozdějších potíží narozeného dítěte (typicky opožděného psychomotorického vývoje). Na zvýšené potřebě jódu v těhotenství se podílí vyvíjející se plod dvěma způsoby. Zaprvé spotřebovává hormony štítné žlázy, které získává z organismu matky cestou placentárního oběhu. Zadruhé i sám plod, resp. štítná žláza plodu začíná zhruba od 12. - 14. týdne gravidity produkovat hormony štítné žlázy. K tomu samozřejmě potřebuje dostatek jódu, který získává rovněž z mateřského oběhu.

Proč nestačí jodizovaná sůl?

Jelikož je Česká republika vnitrozemským státem, patří mezi oblasti s výrazným nedostatkem jódu v půdě i ve vodě. Z tohoto důvodu mají i u nás vyprodukované rostlinné a živočišné potraviny nízký obsah tohoto stopového prvku. I proto bylo v 50. letech 20. století zavedeno jódování jedlé soli. Jodizivaná sůl z naší běžné stravy, jako je pečivo, mléko, uzeniny a mořské plody ovšem potřebám těhoteství nestačí. Navíc současným trendem je naopak přísun soli snižovat z důvodu rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Přestože onemocnění štítné žlázy bývá příčinou řady komplikací včetně těch těhotenských, vyšetření činnosti štítné žlázy není v Česku plošně povinné. Ačkoliv část odborné veřejnosti (např. Národní screeningové centrum) volá po zavedení plošného endokrinologického vyšetření v těhotenství, zatím se vyšetřují pouze ženy starší 30 let, u nichž je zjištěn některý z rizikových faktorů:

  • onemocnění štítné žlázy ve vlastní či rodinné anamnéze
  • příznaky poruch štítné žlázy nebo struma
  • diabetes 1. typu nebo jiné autoimunitní onemocnění (např. lupus nebo revma)
  • prodělaný potrat nebo předčasný porod
  • pozitivní test na protilátky typu TPOAb (specifické endokrinologické vyšetření)
  • prodělané ozáření hlavy nebo krku
  • významná nadváha a obezita
  • opakované spontánní potraty
  • život v oblasti se středním či těžkým jódovým deficitem (Česko je prozatím považováno za zemi s vyřešeným jódovým deficitem, ale statistiky ukazují postupné zvyšování jódového deficitu v populaci)

Pokud u vás žádný z výše uvedených rizikových faktorů není znám, patrně patříte mezi 60 % žen, které nejsou pro endokrinologické vyšetření indikovány. Vše ale závisí na domluvě, proto konzultujte možnost vyšetření štítné žlázy se svým gynekologem.

Doplňování jódu v těhotenství

Preventivní doplňování jódu v těhotenství má rozhodně smysl. V těhotenství i následném období kojení se zvyšují nároky samotného matčina organismu na hladinu jódu, od 4. měsíce těhotenství už ale začíná pracovat i štítná žláza plodu, která také nárokuje svůj přísun jódu. Při doplňování jódu je však potřeba nanejvýš obezřetně věnovat pozornost dávkování.

  • Doporučená denní dávka u zdravého dospělého člověka: 150 mikrogramů jódu
  • Doporučená denní dávka u těhotné ženy: 250 mikrogramů jódu

Aby nedošlo k předávkování jódem, které má za následek zdravotní komplikace, užívejte pouze přípravky určené pro těhotné či kojící ženy. Na trhu jsou speciální přípravky obsahující vhodnou dávku jódu v kombinaci s dalšími potřebnými vitaminy, jako je kyselina listová. Vybrat si můžete také doplňky stravy s vyváženou kombinací jódu, kyseliny listové a omega 3 nenasycených mastných kyselin DHA.

Potraviny bohaté na jód:

  • mořské řasy
  • jodidovaná sůl
  • minerální voda Vincentka (pak ale omezte sůl v ostatních denních jídlech) či Hanácká kyselka
  • prakticky všechny druhy mořských ryb (losos, treska, makrela, tuňák či sardinky)
  • mléko a mléčné výrobky včetně zakysaných mléčných výrobků
  • vejce
  • švestky čerstvé i sušené

Jód obsahují všechny pokrmy, které jsou soleny jodidovanou solí, tedy také průmyslově vyráběné pečivo a masné výrobky. Obsah jódu v potravinách se velmi liší rovněž v závislosti na množství tohoto minerálu v půdě.

Svou potřebu jódu konzultujte se svým ošetřujícím gynekologem, endokrinologem, praktickým lékařem či lékárníkem.

Články k tématu Proč je v těhotenství důležitý jód

  • Těhotenská cukrovka

    Těhotenská cukrovka

    · 4 minuty čtení
    Nepříjemný test po 24. týdnu těhotenství a spousta mýtů kolem, to je těhotenská cukrovka. Co přesně ji způsobuje, jaké k ní máte předpoklady a jak vám může změnit těhotenství, se dozvíte v novém článku. 
  • Přehledné informace k očkování dětí

    Přehledné informace k očkování dětí

    · 7 minut čtení
    Která očkování jsou u dětí povinná a která si můžete zvolit? Kdy očkování začíná, co je potřeba vědět předem a na co se připravit po očkování? Přehledné informace o očkování dětí včetně očkovací tabulky vám přinášíme v našem článku.
  • Mastitida neboli zánět mléčných žláz

    Mastitida neboli zánět mléčných žláz

    · 6 minut čtení
    Bolavá prsa a horečky. Zánět mléčných žláz je onemocnění, které může při neléčení znemožnit další kojení dítěte a v extrémních případech končí na operačním sále. Proč a jak zánět v prsu vzniká , jak se mu dá předcházet, jak jej rozpoznat a jak ho řešit, píše Dr. Max BABY.
Zpátky na výpis

Obsah článku