Třes u psa

Třes u psa může mít velmi jednoduchou příčinu – příliš mnoho vzrušení nebo naopak třeba strach z bouřky či ohňostroje. Každý zodpovědný chovatel by měl ale znát i další důvody, proč se pes třese. Více si přečtěte v našem novém článku.

Pes_obavy

Psi využívají řeč těla pro komunikaci mnohem častěji, efektivněji a lépe než lidé. Snaží se nám tak sdělit různé informace: své pocity, rozpoložení, ale i bolest nebo obavy. Třes u psa může mít celou řadu příčin. Bývá projevem běžného psího chování nebo reakcí na okolní prostředí. Není však výjimkou, že třes upozorní i na zdravotní problém. Podívejme se na příčiny třesu u psů podrobněji.

Příčiny třesu u psa

Behaviorální příčiny
Psi se mohou třást při prožívání extrémních emocí. Náhlé uvolnění hormonů, ať už při pozitivním, nebo negativním prožitku, může silně ovlivnit jejich tělo a vyvolat třes. Zejména u mladších psů se běžně vyskytuje třes ze vzrušení nebo radosti. V tomto případě se jedná o normální reakci na silný pocit štěstí.

Pes má radost

 

Naopak pokud se pes cítí ohrožen, jeho tělo vylučuje adrenalin, který ho má připravit k útoku nebo k obraně. Svaly se připravují na akci a tělo se může začít chvět. Třes ze strachu vyvolávají hlavně ohňostroje, bouřky nebo návštěva u veterináře. Dalšími příznaky stresu a úzkosti u psa jsou zrychlené dýchání, kňučení, stažení uší a ocasu nebo snaha někde se ukrýt. V případě, že se tyto situace často opakují anebo máte pocit, že váš pejsek na stres reaguje nepřiměřeně, je vhodné začít se situací pracovat, např. volbou behaviorální metody úpravy chování a taktéž konzultací s veterinářem, který může doporučit nasazení léčiv proti úzkosti.

Pes a bouřka

Reakce na okolní prostředí
Když je psovi zima, začne se chvět stejně jako člověk. Jedná se o přirozenou reakci svalů, které se opakovaně velmi rychle stahují a uvolňují a tím se snaží o zvýšení tělesné teploty. Výsledkem je třesavka. Tento jev je častější u menších, štíhlejších psů nebo u psů, kteří mají málo srsti. Pokud se váš pes často venku při nižších teplotách chvěje, pořiďte mu psí obleček a procházky o něco zkraťte.

Zdravotní problémy
Příčiny třesu u psa jsou obvykle neškodné, někdy ale může chvění upozornit na zdravotní problém.

Pokud pes třepe hlavou nebo ji naklání na stranu, může se jednat o problémy s uchem. Mezi možné příčiny patří zranění ucha, zapíchnuté cizí těleso ve zvukovodu, ušní roztoči nebo infekce. Infekce uší jsou relativně časté, zejména u psů s dlouhýma ušima.

Třepání hlavou může být ve vzácných případech formou epileptického záchvatu. Jedná se
o neurologický symptom projevující se záchvaty ať už lokálními, nebo systémovými, který vyžaduje diagnostiku příčiny vzniku záchvatu. Mezi další příznaky epilepsie patří neklid, náhlá ztuhlost, neobvyklé prohnutí páteře, křeč lokální nebo celotělová, až ztráta vědomí.

Pes se může začít třást také při nevolnosti. Doprovodnými signály, že pejskovi není dobře od žaludku, jsou olizování, slintání nebo časté polykání. Nevolnost může být příznakem přejedení, otravy nebo jiných zdravotních potíží. Otrava může být způsobena konzumací čokolády, kofeinu, avokáda, hroznů, makadamových ořechů, plesnivého nebo zkaženého jídla, jedu na jiná zvířata, cigaretových nedopalků nebo nikotinových přípravků, potravin s obsahem xylitolu (obvykle žvýkačky bez cukru) nebo náhodným požitím léků pro lidi.

Psi umí velmi dobře skrývat bolest. Jedním ze znaků, že je něco bolí, může být právě třes nebo chvění. Pes, kterého něco bolí, mívá navíc stažený ocas a uši, je nevrlý, nemá zájem o jídlo ani procházky.

Štěňata a mladí psi, kteří ještě nejsou plně očkovaní, jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy psinkou. Způsobuje ji virus, který napadá různé orgány. Mezi projevy tohoto onemocnění patří třes, rýma, kašel, vysoká teplota, neobvyklá únava a nechutenství.

Syndrom generalizovaného tremoru zahrnuje u psů chvění hlavy a těla. Toto onemocnění se někdy také označuje jako „syndrom chvění bílého psa“ nebo pouze „syndrom bílého psa“, protože nejčastěji postihuje bílé psy malých plemen, jako je například maltézský psík, bišonek, pudl nebo westhighlandský bílý teriér. Může se ovšem vyskytnout i u jiných plemen bez ohledu na velikost či barvu. Známky onemocnění se obvykle projeví mezi 1. a 2. rokem života. Příčina této nemoci není bohužel známa, předpokládá se však, že je autoimunitního původu. Problémy s třesem se většinou zhoršují při námaze nebo když je pes rozrušený, během odpočinku naopak vymizí.

Pes a zima

Třes u starého psa

Během stárnutí se u některých psů postupně vyvíjí třes nohou. Svaly s přibývajícím věkem ochabují, často je chvění důsledkem artritidy, zánětu, bolesti kloubů nebo se může jednat o poruchu nervového systému související s věkem. V tomto případě se poraďte s veterinářem o léčbě bolesti a zánětu nebo o užívání vhodného veterinárního doplňku stravy na výživu kloubů.

Třes u štěněte

V případě, že zaznamenáte chvění u štěněte, měli byste se vždy o jeho stavu poradit s veterinářem. Mezi nejčastější příčiny patří cerebrální hypoplazie a hypomyelinizace.

Cerebrální hypoplazie označuje stav, kdy se část mozku, která kontroluje koordinaci, nevyvíjí správně. Mezi klinické příznaky patří kývání hlavou, třes končetin a časté pády. Toto onemocnění se dědičně vyskytuje častěji u plemen, jako jsou čau-čau, airedalský teriér, bostonský teriér a bulteriér.

Syndrom chvění štěňat, odborně hypomyelinizace, se objevuje již ve věku 2 týdnů. Při této nemoci se nevytváří dostatek myelinu – látky tvořící ochranný obal nervových vláken. Kromě chvění se při onemocnění vyskytují i problémy s rovnováhou a koordinací pohybů nebo potíže při chůzi. Nejčastěji bývají postiženi samci plemene samojed, čau-čau, waleský špringršpaněl, výmarský ohař, bernský salašnický pes, dalmatin, zlatý retrívr nebo lurcher.

Kdy navštívit veterináře?

Pokud se pes náhle začne třást a není přitom v příliš hlučném nebo chladném prostředí, kterému by se toto chování dalo přičíst, je vhodné zajít k veterináři. Návštěvu veterinární ordinace neodkládejte, pokud se objeví i další příznaky jako průjem, zvracení, kulhání, výtok z očí nebo nosu, nezájem o jídlo, neobvyklá nečinnost či únik moči. Veterinář pacienta klinicky a neurologicky vyšetří a podle toho navrhne možnosti další diagnostiky.

DALŠÍ ČLÁNKY